Rychlé cykly zlepšování

Většina plánů se někde pokazí. Podstatná otázka nezní, proč plán selhal, ale proč se to organizace dozvěděla tak pozdě. Rychlé cykly zlepšování (v knize: Fast Improvement Cycles) zkracují cestu od jednání k porozumění: od hypotézy přes experiment k poznání, znovu a znovu.

Plány jako hypotézy „Je-li plán závazkem, je každá odchylka od něj selháním, které je třeba vysvětlit. Je-li plán hypotézou, je každá odchylka od něj zjištěním, které je třeba prozkoumat.“ Adaptivní organizace pracují v empirickém cyklu: předvídají (plán), jednají (realizace) a vyhodnocují (porovnání s tím, co se skutečně změnilo pro lidi, kterým slouží). Délka tohoto cyklu určuje, jak často se organizace může učit. Roční plánovací cyklus nabízí jednu příležitost za rok; dvoutýdenní cykly jich nabízejí dvacet šest. Zkrátit cyklus neznamená pracovat rychleji. Jde o to zkrátit cestu od jednání k porozumění.

Zlepšování celého řešení Cyklus musí probíhat napříč celým hodnotovým tokem: od zjišťování toho, co zákazníci potřebují, přes vymezení a dodání řešení až po jeho přijetí uživateli a podporu. Nejpomalejší cyklus v tomto řetězci omezuje celý systém. Časté dodávání navíc ještě neznamená učení. Bez měření výsledků vedou rychlé cykly jen k větší aktivitě.

Podmínky rychlého učení Rychlé učení vyžaduje tři podmínky zároveň. Strukturální: rozhoduje se v blízkosti těch, kdo mají potřebné znalosti, a týmy odpovídají za výsledky, nikoli za výstupy. Kulturní: lidé mohou experimentovat a otevřeně se vyjadřovat; tato kultura se odvíjí od toho, jak se chovají lídři. Vztahová: důvěra, přímá komunikace a sdílená odpovědnost. Agilní a lean postupy pomáhají, ale rychlé cykly zlepšování nevzniknou jen díky metodice.

Učení o organizaci samotné Tentýž cyklus platí i pro vlastní struktury organizace, které jsou rovněž hypotézami. Proto nelze zlepšování outsourcovat: „Organizace, která outsourcuje svou schopnost zlepšovat sama sebe, outsourcovala svou schopnost adaptace.“ A protože každý cyklus navazuje na předchozí, výhoda se postupně násobí. Organizace, která se učí padesátkrát ročně, získá oproti té, která se učí čtyřikrát, náskok, jenž ta druhá pouhým úsilím nedožene.

Součást širšího celku Rychlé cykly zlepšování jsou jednou ze čtyř dimenzí adaptivní organizace, spolu s organizační multidexteritou, orientací na řešení a adaptivním vedením. Dimenze jsou úhlem pohledu, nikoli metodikou. Adaptivita má dva základy, z nichž vzniká: struktury, které umožňují rychlou změnu, a zdravé vztahy mezi lidmi, týmy a systémy, které je propojují. Opírá se přitom o dvanáct principů. Naše kniha Adaptive Organisations: Thriving in Complexity to vše podrobně rozebírá; této dimenzi se věnuje 6. kapitola.